:: Aktuality ::

Začátek žabí sezóny, obojživelníci na silnici a …(co dál?)
Datum vložení:  11.března 2009
Autor příspěvku:  Martin Šandera
Funkce autora:  koordinátor projektu

První obojživelníci – „poslové jara“ se již probouzejí ze zimního spánku. K tomuto období, konkrétně k 12. 3., se vztahuje i lidová pranostika: „Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře“. Obojživelníci putují k vodě na místa rozmnožování a přitom jsou často nuceni překonávat silnice. Na některých místech podél silnic se objevují tkzv. přenosné bariéry s odchytovými nádobami. Přenášení obojživelníků přes silnice je často potřebné. Avšak řada lidí se mylně domnívá, že to je ten nejlepší a jediný způsob praktické ochrany obojživelníků. V průběhu posledních dvou desetiletí se několikanásobně zvýšila intenzita silničního provozu, což má za následek lokální oslabování populací některých druhů. Obojživelníci překonávají silnice v největší míře na jaře v době tahu na místa rozmnožování (týká se to hlavně ropuchy obecné, skokana hnědého a čolků). Nápadné jsou i hromadné tahy mladých čerstvě přeměněných obojživelníků na počátku léta. Na některých úsecích silnic však lze potkat obojživelníky nepřetržitě od jara do podzimu.

Obojživelníci na silnici

Přenášení obojživelníků přes silnici je mediálně nejzajímavější činnost praktické ochrany obojživelníků. Do jisté míry se předchází přímému viditelnému „masakru“ těchto živočichů. Avšak jedná se v podstatě „o hašení požáru“. Nejúčinnější je pamatovat na obojživelníky již při projektování a stavbě silnic a dálnic. Podchody by měly být samozřejmostí. Na stávajících silnicích by měla význam značka „Pozor žáby“. V ČR je dle zákona o silničním provozu možné používat v praxi značku „Pozor jiné nebezpečí“ s dodatkovou tabulkou se žábou. Zobrazený návrh (protoyp) oficiálně využitelný není. Vedle silniční dopravy nelze zapomínat na další lidské činnosti, které negativně ovlivňují populace obojživelníků. Negativní dopady má např. ničení lokalit zavážením, zástavbou apod., ničení zimovišť, přerybňování rybníků, používání pesticidů a dalších toxických látek. Účinná praktická ochrana obojživelníků spočívá v eliminování negativních vlivů, v obnovování (revitalizaci) tůní a jiných nádrží sloužících k jejich rozmnožování a zhotovování nových nádrží.

Níže je uveden stručný přehled praktické ochrany obojživelníků:

Silnice
Evidence rizikových úseků
„Akce žába“ (www.csop.cz/akcezaba), projekt Českého svazu ochránců přírody.

Obojživelníci na silnici

Přenosné bariéry
Výhodou je rychlá instalace. Hlavní nevýhodou je časová náročnost - kontrola minimálně 2 krát denně (ráno a večer); optimální je nepřetržitá kontrola – jinak hrozí ztráty obojživelníků umačkáním či umrznutím v odchytových nádobách.

Trvalé bariéry a podchody
Pro obojživelníky prospěšnější. Pro člověka odpadá časově a finančně náročná nepřetržitá kontrola. Informace: www.aco.cz, www.naturaservis.net.

Mapování výskytu
Mapování a neustálé sledování výskytu obojživelníků je důležité pro jejich ochranu, abychom věděli, kde se obojživelníci ještě vyskytují a jak se vyvíjejí jejich populace.

Mapování výskytu obojživelníků v ČR probíhá na BioLibu (www.biolib.cz).

Obnovování tůní a nádrží pro rozmnožování
Zazeměné nebo částečně zavezené tůně lze obnovit (revitalizovat). V malých nádržích nesmí žít ryby, které by sežraly vajíčka i larvy obojživelníků. Je nutné odstraňovat náletové dřeviny, které příliš zastiňují nádrž.

Zhotovování nových nádrží
Nádrže s pozvolným sklonem břehů nebo stupňovitými břehy usnadňují obojživelníkům vylézání na souš. Na propustném podloží lze využít nejlépe hydroizolační fólie Junifol nebo Aquaplast.
Je nutné pamatovat na úkryty v tůni (kameny, větve apod.) i na souši (hromady zeminy, větví, kmenů a kamenů – mohou využívat i plazi a další živočichové ke slunění, úkrytu i zimování).
Informace: www.mpcr.cz, www.naturaservis.net, www.csop.cz

Záchranné chovy a deponační nádrže
Deponační nádrže slouží k záchraně populací z lokalit, kde probíhají různé zásahy, jako stavební činnost, obnova lokality apod. Informace: www.naturaservis.net

Martin Šandera
koordinátor projektu